Naše zimní pohádka, svatba na horách

Už pár dní jsme madame a monsieur Destexhe. Zvenčí se na mě ani na Adrim vůbec nic nezměnilo, pořád jsme to my dva. Uvnitř jsme ale jiní, obohacenější, svým způsobem krásnější a s neskutečným klidem na duši, uvolnění a šťastní. Přijde nám, že i přítomný okamžik je teď živější než kdykoliv předtím.

Kouzlo rituálů

Prošli jsme si rituálem, který nás proměnil v manžele. Rituálem, který možná může někomu připadat v dnešní době přežitek, nepotřebný a nebo zbytečný. Rituály ale mají svou sílu, své kouzlo, vymezují dvě období, přechod, a jsou nenahraditelnými v našich životech. Díky nim dostávají určité okamžiky a rozhodnutí v našich životech hloubku, sílu a poselství. Díky rituálům na tyto okamžiky nikdy nezapomeneme a uchováme si je v našich srdcích navždy.

Pro nás to byl rituál, kdy se z nás dvou stala opravdová rodina. Nechtěli jsme ho nechávat až na léto nebo na další zimu, protože pro nás bylo důležité si jím projít právě v období, než se nám narodí miminko. Mini D. využil první příležitosti, která se mu naskytla, a tak jsem otěhotněla hned pár dní po zasnoubení :), tak moc už tady chtěl být s námi.

Náš velký sen na sněhu

Někdy mezi 2. a 4 měsícem těhotenství jsem si ale svatbu v zimě, v 7. měsíci, vůbec nedokázala představit. Bylo mi pořád špatně a z myšlenky, že bych to všechno měla sama celé zorganizovat už tuhle zimu, mi bylo snad ještě hůř.

Za celou dobu, co jsme s Adrim spolu, byla zimní svatba na sněhu naším snem. Zaláskovali jsme se v Laponsku a chtěli jsme si tuto pohádkovou atmosféru znovu zopakovat, zažít, a udělat náš den speciálním. Neřešili jsme kde a jak to uděláme, že může být hostům i nám docela zima, atd. Byl to náš sen, kterého jsme se nechtěli vzdát. Bylo to někdy v 5. měsíci, když mi trošku otrnulo a myšlenky začaly hlodat, jestli by se to přece jenom tuhle zimu ještě nedalo stihnout. :D

V tu dobu jsme odjeli s našimi rodiči na dovču, a tam to celé rozsekli. 3x jsme změnili termín, koncept, hormony se mnou cloumaly, takže byl potřeba nejeden kapesník na otírání slziček. My ale věděli, že je to přesně to, co chceme a i když nás všichni kolem měli za blázny, ani minutu jsme nepochybovali o tom, že to nevyjde. Bylo 6. listopadu 2017 a my tak měli na celou organizaci přesně 2 měsíce.

O tom, jak jsme našli naše perfektní místo, jak jsme si z břízy vyrobili sami prstýnky, jak jsme si psali svatební sliby, jak nám rodiče pomohli uvařit celé svatební menu, jak jsme na zimní svatbu pořešili oblečení a jak jsme to celé dali do kupy, aby to bylo nádherné, se vám možná rozepíšu někdy jindy. :)

Dneska se chci jen pokusit dostat na papír čerstvé dojmy, pocity a radost, která nás už těch pár dní naplňuje a chceme si je i v budoucnu připomenout, a taky se o ně podělit s vámi. Třeba někomu z vás i ukázat jiný pohled na svatbu. Že to vůbec nemusí být podle nějakých svatebních standardů, zvyklostí a tak, jak vám někdo řekne, že by to mělo být.

Všechno je jen na vás, vašich snech, představivosti a jen vesmír je limitem.

Minulý víkend jsme vše zrealizovali jen s blízkými kamarády. Pro rodiče, sourozence a zbytek rodiny chystáme velkou rodinnou slavnost na léto. Sejdeme se hezky v klidu, s dostatečně dlouho oznámeným termínem dopředu (= bez stresů :D) a oslavíme spojení dvou rodin u nás na nové zahrádce v Belgii. Už teď se těšíme, až si před nimi znovu přečteme sliby a zároveň to spojíme s přivítáním našeho nejmenšího do rodiny…

Zimní pohádka

Na naší zimní svatbě jsem neměla klasické princeznovské bílé šaty jako měla třeba Popelka, neměli jsme ani oddávajícího z úřadu, prstýnky z drahých kovů, klasickou kytku z květinářství, netiskli jsme pozvánky. S přáteli jsme si připili tím, na co měl kdo zrovna chuť – od svařáku přes víno až po můj jablečný džus :). Adri si den předem při blbnutí na sjezdovce promáčel snad všechny ponožky, takže na náš obřad mu zbyly ve skříni už jen ty nejvíc crazy, barevné s puntíkama. Pro někoho to může znít jako totální punk, pro nás to byla zimní pohádka.

Měli jsme náš velký zimní sen a je až neskutečné, že se vše splnilo! Jen ne do posledního puntíku, jak se říká, ale bylo to daleko daleko víc. Jen díky tomu, že jsme nikdy ani na vteřinu nepřestali věřit, že to pohádka bude. Všechno do sebe zapadlo, tak jak nám bylo z hůry přáno/dáno. Bylo to kouzlo a na ty já věřím.

Je neskutečně těžké slovy popsat, co se celý ten víkend odehrávalo, možná to ani na papír tak zaznamenat nepůjde a jen my dva víme, že to bylo TO ono :). Přenesli jsme se zkrátka do jiného světa… speciální atmosféra, hory, les, sníh, šišky, příroda, mlha, sluníčko, oheň, úsměvy, objetí, slzy, naši kamarádi, skvělé jídlo a tolik emocí vytvořilo za jediný víkend kombinaci momentů, které když se spojily v jeden celek, postaraly se o to, že jsme při prvním tanci pod zářivou noční oblohou, kdy nám to na závěr celého víkendu došlo, buleli jak dvě želvy.

Svatba se pro nás stala nádherným a nezapomenutelným momentem, rituálem, kdy jsem se stali opravdovou rodinou, kdy jsme si potvrdili naše rozhodnutí jít už napořád stejnou cestou…

S láskou ♥

Marti & Adri Destexhe

Fotky: O zachycení našich kouzelných momentů se postarala moje milovaná kamarádka a skvělá fotografka Nikol Klapková. V tomhle jejím článku najdete pokračování naší svatby a více fotek :)